4 hours Le Most

18.11.2021

19.6. MX-5 cup Písek

20.6. 4h vytrvalostní závod Most

Původně březnový termín 4h vytrvalostního závodu na autodromu Most se kvůli covidu posunul na 20.6., tzn den po závodech mx-5 cupu v Písku, kterých se také zúčastníme a předpověď na oba dny slibuje "krásných" 35 stupňů.. Tak tohle bude masakr, ať už to dopadne jakkoli.

Písek MX-5 cup

V pátek po práci balíme auta, nářadí a hromady dalších krámů nezbytných k závodění a frčíme do Písku. Noční koupel v Otavě, buřt, nějaký pivo a jde se spát. Od rána je dost teplo a vzhledem k tomu co všechno nás čeká dávám jen tři krátké tréninky, ve kterých se mi daří zajíždět podobné časy jako minule, což by na obhájení z minule mělo stačit.Závod ale začíná až po polední, kdy je fakt ukrutné vedro, já v přehřátí ztrácím koncentraci, v měřené jízdě několikrát lehce chybuji a stojí mě to nějaké desetinky. Nakonec to na vítězství stačí a stejně jako minule máme nejrychlejší mx-5 dne. Úkol č.1 splněn, ale to hlavní nás teprve čeká. Hned po jízdě všechno urychleně balíme, čekáme na vyhlášení a pak fofrem přesun do Prahy na dílnu.

Most 4h endurance

Auto na heveru, přezout několik sad pneumatik, vyvážit, vyměnit destičky, vyložit plné auto, naložit plné auto něčeho jiného, natankovat 160l benzínu a jedeme. V Mostě jsme v 9 večer a stíháme tak akorát technickou přejímku auta. Zabydlujem box, vybalujem a jdem dodělat pár drobností na autě, probrat se všema strategii na neděli, rozdělit úlohy od tankování po mytí okna a na nečisto potrénovat některé úkony při zastávce v boxu.. Mezitím je 1 ráno, já si vzpomněl, že mám narozeniny, čehož jsem v neděli hodně litoval.. Asi není třeba to více rozvádět, prostě taktická chyba no :)

Po chvilce spánku vylézám rovnou na ranní rozpravu, startujem auto, rychle zajet nové destičky a už jdu na první trénink odpařit ze sebe co nejdřív ten suprovej večerní nápad :) Naštěstí na trati ze mě všechno rychle padá. Auto máme v Mostě vyzkoušený a funguje dobře, takže se snažíme hlavně hledat správný tempo, ve kterém to všechno vydrží 4h v téhle šílené teplotě. Ačkoli naše MX-5 umí v Mostě za 1:59 jezdíme časy kolem 2:07 kdy se nám jeví dlouhodobě přiměřená teplota oleje. Po mě naskakuje Muzzy, se kterým se budu střídat a na pár kol i náhradní řidič Jindra.

Do závodu je přihlášeno 25 aut ve dvou třídách rozdělených podle poměru výkon/váha. Bohužel pro nás jsme těsně nad dělící hranící a spadáme tedy do rychlejší třídy, kde jsme druzí od konce. Nejen proto se snažíme mít lepší přípravu než všichni ostatní, natrénovat co nejrychlejší zastávky v boxech, výměnu jezdců a tankování, protože jen rychlou jízdou po trati v téhle konkurenci nemáme šanci.

Startovní listina: https://www.4hoursmost.cz/vozy/

Přesto ale Muzzy v kvalifikaci zajíždí čas na suprové 4. místo a startovat tak budem z druhé řady!

Kvůli potřebě tankování a kontrole oleje máme naplánováno jet na 3 zastávky a případně operativně upravit podle vývoje na trati. Přezouváme na čerstvé gumy a jde se zahřívat. Ve 12 stojím na startu a čekáme. Nějak to vázne a máme snad 10 minut zpoždění až jsem si musel přivřít dveře abych neodtekl někam pod auto..

Je mi trochu blbě, zřejmě kombinace vedra, večerní taktické chyby a spoustě vody co jsem najednou vypil abych tu hodinu vydržel ideálně bez pití, i když lahev s hadičkou máme, není to za jízdy nic moc si to nacpat do helmy..

Konečně se rozsvěcuje zelená a za safety carem vyrážíme pěkně ve vláčku do zaváděcího kola. Na konci kola safety car zajíždí do pitlane a jede se na cílovku, kde následuje letmý start. Okamžitě přestávám vnímat vedro, únavu a vše co není nezbytné a až do konce závodu jsem na skvělé vlně plný energie.

80km/h, trojka, zelená vlajka a jedeeeem. Vzhledem k našemu výkonu všichni tři přede mnou velmi rychle mizí, ale aspoň není žádná tlačenka, do první obávané zatáčky všichni kolem mě jedou ukázkově a já se můžu soustředit na konzistentní jízdu. Po několika kolech dojíždím první auta o kolo a začíná proplétání se provozem, které pak už pokračuje do konce závodu a je velmi důležité se za provozem co nejmíň zasekávat. Po chvilce už i mě předjíždí nejrychlejší caterham o jedno kolo a postupně pak ještě o několik. Při vjzedu na cílovku dojíždím další skupinku a hned se vnitřkem zatáčky sunu před ně, jenže řidič mazdy si mě nevšiml a tlačí mě z trati. Rychle ubírám a mířím až za obrubník a jen taktak zabraňuju kolizi, uff.. Když si mě konečně všiml, tak se z okna omlouval jak jen to šlo.. ok.. jedeme dál.. blížíme se k první hodině, udržuju si tempo 2:08 až 2:10 podle toho jak mě zbrzdí provoz a všechno se zatím jeví dobře. V nájezdu do technické pasáže dojíždím modrého focuse o další kolo a chystám se ho předjet vnitřní stopou, i když jsem ale na jeho úrovní, řidič nepochopitelně zavírá stopu a nebýt bleskové brzdy, byl tohle pro nás oba konec závodu a při nejlepším hodně pomačkané plechy.. ach jo.. z okna letí pár milých slov, ale jede se dál.. Mezitím s Muzzym přes sluchátka řešíme kolik mi ještě zbývá benzínu, kolik dotankujem a jak dlouho ještě pojedu.. protože jde všechno dobře, rozhodujem se pitstop protáhnout až co to půjde na dno nádrže.. V zápětí ale závod v cca 1:10 přerušuje červená vlajka a všichni musí dojet na pitlane a seřadit se za sebou, ale nikdo nesmí pracovat na autě nebo vyměnit jezdce.. to není úplně nejšťastnější situace, ale ostatní jsou na tom stejně.. po chvíli padá zelená a celé pole opět vyráží z boxů na trať. já však objedu jen dvě kola a jedem natankovat a vystřídat podle plánu.. Pepa hlídá benzínku aby tam nebylo plno a chystá náš turbokanystr co umí děsně rychle naplnit nádrž po okraj.. jedna z věcí, co nám pomohla ukrást cenné vteřiny na auta, na která jsme prostě výkonem neměli.. přejezd k boxům, nacvičená výměna jezdců jde jak po másle, muzzy naskakuje, já ho poutám, mezitím Jindra kontroluje a dolívá olej, Radim přiléta na koloběžce od tankování, kontroluje kola, čistí přední okno a během chvilky mávám Muzzymu odjezd.. skvělá práce kluci, na trať se vracíme asi na 6. místě, ale některá auta ještě nebyla tankovat.

Než se vysoukám z promočené helmy a kombinézy, ještě s Muzzym na drátě rychle probíráme situaci na dráze, potvrzujeme si, že budem držet podobné tempo, připomínkujem drobné nedostatky při tankování a zastávce v boxu, abychom příště byli ještě rychlejší. V zápětí se opakovaně kropím studenou vodou z hadice, abych se dostal na běžnou lidskou teplotu.. Sušenka, pití, malá pauza a pomalu jdu počítat jestli by nám nevyšla nádrž už jen na jedno tankování až do cíle, protože olej nám zatím mizí minimálně a fyzicky to zvládáme, je benzín limitující faktor, pokud by se nic nepokazilo.

Muzzy zajíždí stabilně rychlá kola kolem 2:08 až se trochu obáváme jestli to nežene moc, ale po drátě hlásí, že je všechno dobré. Kolem 1h:40 do cíle s Muzzym kalkulujem, že benzín nám vydrží a jdem připravit turbokanystr na plnou nádrž s tím, že střídat budem kolem 1h:10 do cíle, což už by pak mělo s malou rezervou vystačit až do konce.

Průběžně se držíme stále kolem 3.-4. místa, podle toho jak ostatní týmy jedou do boxů, ale teď nás čeká ještě tankování a další střídání a nevíme jak jsou na tom s plánovanými zastávkami ostatní.

Radim s Pepou jsou nachystaní na tankování a Muzzy jede k nim, i přes drobná zaváhání rychle plníme na doraz a Muzzy pokračuje do boxu.. cestou povolit všechny pásy, já už jsem nachystaný před boxem, Muzzy zastavuje, kapota letí nahoru, Jindra kontroluje a dolévá olej.. já už sedím v autě, Muzzy mi pomáhá s poutáním.. Radim kontroluje kola, čistí čelní okno, já si dotahuju pás, řadím jedna a na plynu čekám na povel.. kapota padá dolu, kontrola zámků, pitlane čistá a jedem.. Opět téměř bezchybná superrychlá zastávka, všichni v týmu jedou absolutní pecky, skvělá práce..

Hned od prvního kola cítím ve volantu výrazné chvění, které se v pravých zatáčkách mění skoro v bouchání a je mi jasné, že levá přední už na tom nebude nejlíp, protože okruh se jede po směru hodinových ručiček, právě tahle guma dostává nejvíc zabrat.

Zbývá 1h:10 do cíle a řadíme se zpátky kolem 3. -4. místa. Muzzy mi okamžitě hlásí auta přede mnou a za mnou a jejich tempo, abych věděl, jak moc tlačit na pilu nebo šetřit auto. Zatím držím stále kolem 2:08, snažím se proplétat pomalejším provozem co nejrychleji, ale s naším výkonem prostě na rovinkách skoro nikoho nedávám.. většinu aut už mám za celou dobu trochu načtenou jak jezdí, podle situace tedy nechávám buď před zatáčkou odstup abych využil rychlejšího průjezdu v zatáčce a pak ho předjel nebo je rovnou dávám na brzdách vnitřkem a pár aut dokonce vnější stopou přímo v zatáčce.. teď už není čas ptát se kdo je kdo, jede se o bednu, důležité ale je dovézt auto do cíle..

Před námi jsou naši kamarádi ze SIM Racing teamu, aktuálně za volantem s K4rim a Muzzy hlásí že jedu s nima o druhé místo! ale časy jezdíme rychlejší, i když jsou kluci hodně rychlí za volantem, také musí šetřit auto. Po chvilce K4riho dotahuju a předjíždím, zpětně se ukazuje, že jsme nejspíš byli o kolo před nima, takže jsme nějak špatně přečetli pozice když se to rychle pomíchalo kvůli pitstopům ostatních.

Muzzy: teď už to jenom dovez do cíle..

Jirka: a jak jsme teda na tom.. (myslim si, že jsme na druhém místě, ale ještě tam je někde caterham a 135i)

Muzzy: dovez to do cíle, jedeš na prvním místě

Jirka: nerozuměl jsem, opakuj to

Muzzy: dovez to, jedeš první místo

Jirka: to si děláš prdel! kde jen ten caterham a báwo

Muzzy: caterham opravuje závadu a báwo právě sjelo na pitstop

0:43 do konce závodu a ve mě se míchá koktejl všelijakých pocitů, ale dál se soustředím na konzistentní čas a proplétání provozem.. teď už to prostě musíme dovézt do cíle za každou cenu.. levá přední guma je čím dál horší a k tomu pod kapotou na rovinkách občas něco rachtá.. přisuzuji to nějakému plechu nebo žebrům odvětrání kapoty a raději Muzzymu nic nehlásím, ať je alespoň někdo v klidu, na rozdíl ode mě.. teď už si nemůžem dovolit žádnej problém a zastávku v boxech, stálo by nás to několik míst, protože čelo závodu je naskládáno v rozmezí jednoho až dvou kol tzn 2-4 minuty a to je míň než trvá průjezd pitem a zastávka na řešení problémů..

Mezitím se 135i vrací z pitstopu o kolo za mnou a po chvilce mě předjíždí, takže mu na mě zbývají cca 2 minuty..

Jirka: Muzzy předjelo mě to báwo, kolik jezdí časy, může to ještě stáhnout?

Muzzy: kolem 2:03, vydrž, právě to počítám

rychle si dávám dohromady 1 a 1 a protože už hodně šetřím auto a jezdím kolem 2:10 je mi jasné, že takhle by to nešlo což mi Muzzy vzápětí potvrzuje do sluchátek..

Potřebuju trochu přitlačit, zároveň šetřit auto aby to dojelo, guma už je na sračku.. vítej ve světě endurance závodů..

Využívám toho, že se mi daří mnohem lépe proplétat provozem a držím báwo na dohled, takže se mi tolik nevzdaluje.. Najednou další červená vlajka, kdy nesmím předjíždět a auto přede mnou nepochopitelně jede 50 místo 80, takže nám všichni před námi ujíždí.. Při špatném načasování znovu spuštění závodu by to znamenalo, že to kolo na mě stáhne skoro zadarmo.. chvilku ho už zezadu skoro požďuchuju do nárazníku a mávám z okna až to naštěstí pochopí a jedeme 80.. Přijíždíme do pitlane, řadíme se tak jak jsme přijeli a čekáme na zelenou, báwo dvě auta přede mnou.. paráda, tohle je skvělá výchozí pozice pro uhájení místa..

Po chviličce přichází restart a kolem 0:23 se vydáváme na posledních zhruba 11 kol.. opět zvolňuji na cca 2:10, protože teď už je nejdůležitější to jen dovézt do cíle a báwo s časy co jezdí nás nedožene.. očima ohlodávám ceduli se zbývajícím časem na cílově čáře a odpočítávám si v hlavě zbývající kola..

bílá vlajka oznamuje nájezd do posledního kola, Muzzy hlásí odstup báwa a mě hlavou letí akorát to, že jestli ta posraná guma bouchne, tak to tam dotlačim i na ráfku..

jedu kolo přes 2:15, protože teď už nechci riskovat vůbec nic..

poslední zatáčka, nájezd do cílovky.. vidím šachovnici a nemůžu uvěřit, že to je cíl, hulákám na Muzzyho jestli ji vídí taky a ať mi potvrdí, že jsme fakt v cíli!

vyklápím mrkačky a mávám na kluky co skáčou na boxové zídce.. uaaaaa.. jsme tam..

Pomalé chladící kolečko do boxů, kde už ke mě ostatní utíkaj a navzájem si blahopřejem.. Jenže v online výsledcích najednou svítí, že jsme třetí?? Muzzy to rychle checkuje a je vidět, že se nám nezapočetlo jedno kolo, běžíme hned na věž k časoměřičům, kteří naštěstí chybu rychle najdou a posílají opravené výsledky závodu, uff, všem nám trochu zatrnulo..

Všichni na sebe chrlíme čerstvé dojmy a gratulujem si i navzájem se spřáteleným týmem SIM racing, kteří dojeli na úžasném třetím místě z podobně nepříznivé pozice ve startovní listině jako my. Stát navíc s těmahle kamarádama na bedně v takovémhle závodě je tak trochu splněnej sen..

Vyhlášení, stříkání šampáňa a pak zase všechno sbalit.. Když už o nic nejde, tělu došlo, že se může vypnout a mě dochází baterky. Balíme, nakládáme auto, nějak dokodrcáme dom, v 8 parkuju do garáže, doma řeknu ahoj, sním knedlik, půl piva a v 8:30 už jsem tuhej na gauči až do rána..

Kdyby se mě někdo zeptal den předtím jestli pomýšlíme s 32 let starým autem s desetinovým rozpočtem oproti některým jiným týmům na vítězství, asi bych se mu vysmál i když člověk má vždycky někde vzadu skulinku, která to připouští za úplně nereálných okolností.. Štěstí, skvěle připravené auto od BM motors, sehraný tým a parádně zvládnutá strategie od začátku do konce.

Děkuji Jan Masopust, Jindřich Kalda, Josef Kopal, Radim Bráblík za tenhle zážitek a také mojí rodině, že mi strpí kolik času na tom strávím a ještě mám jejich podporu.